Nejsem labuť. Nejsem žena. Jsem člověk.
Potřebuji být vnímaná tak, jak jsem. Sleduješ mě? Určitě mě vidíš? Tohle je můj svět. Náš. Ale toto je můj kus reality.
Pohybová performance na pomezí fyzického divadla a tance. Konfrontace s hranicemi vlastní existence a pravidly hry systému, ve kterém žijeme. Bílá instalace propojující svět performerky a diváka, divačky. Zastavení. Ticho. Dovolíš si uvolnit se a roztrhá tě to zevnitř.
Jednoduché sa stáva zložitým v rukách člověka.
Samozřejmé se mění v neuvěřitelné.
